10.03.2020Setkání IHSS-ČR » České huminové setkání 2020 s mezinárodní účastí
Další tradiční výroční setkání členů české pobočky IHSS a dalších příznivců huminových látek se konalo 6. března 2020, a to ve Valticích, v prostorách Centra excelence, které provozuje Národní vinařské centrum (https://www.vinarskecentrum.cz/), a Střední vinařské školy Valtice (https://www.svisv.cz/). Setkání také tradičně podpořily a sponzorovaly společnosti Amagro (http://amagro.com/amagro.html) a Humatex (http://www.humatex.cz/). Přesto, že zejména zahraniční účastníci na poslední chvíli rušili účast vzhledem k nepříznivé mezinárodní zdravotní situaci, se sešlo téměř čtyřicet účastníků z akademické i průmyslové sféry; mezi nimi i hosté z Německa a Slovenska. Zabezpečeno bylo i simultánní tlumočení v němčině.
Přednášky a diskuse probíhaly celý den v sále Centra excelence. Setkání zahájili Miloslav Pekař (VUT v Brně), národní koordinátor IHSS a Lubomír Rákos, ředitel společnosti Amagro. První přednáškový blok spustila Zora Špirakusová (Amagro) uvedením výsledků polních pokusů s aplikacemi Lignohumátu MAX na jarní ječmen. Ukázala pozitivní vliv tohoto výrobku na výnosové a kvalitativní charakteristiky ječmene, a to i přes nepříznivé klimatické poměry v období pokusů. Barbora Badalíková (Výzkumný ústav pícninářský Troubsko) prezentovala výsledky pokusů s aplikací kompostu a kompostu s lignohumátem ve vinicích a jabloňovém sadu. Právě kombinace obou materiálů se ukázala jako nejlepší z hlediska zádrže vody v půdě, obsahu organického uhlíku a kvality organické hmoty. Tomáš Weidlich (Univerzita Pardubice) povídal o pyrolytickém přepracování čistírenských kalů na biouhel, který může sloužit jako sorbent různých polutantů a třeba ve směsi s huminovým výrobkem jako kombinovaný pomocný půdní přípravek. Uwe Böhm (Agrostim, Německo) uvedl své vystoupení mottem „Zdraví je ve zdravé půdě“, hovořil o zkušenostech dlouhodobého obdělávání půdy s minimem syntetických přípravků, s využitím především přírodních materiálů a molekul – např. močůvky, mykorhizních společenství, ale i lignohumátů. Demonstroval, jak spojení tohoto způsobu s živočišnou výrobou znatelně snižuje nákladovost, včetně výdajů na veterinární péči. Jiří Smilek (VUT v Brně) podal přehled juniorského projektu IHSS, jehož je nositelem a jehož řešení nedávno prezentoval na konferenci pobočky Společenství nezávislých států IHSS, přičemž vzápětí Petr Sedláček (VUT v Brně) referoval o postřezích i inspiracích z této konference. Konference s názvem Humic Innovative Technologies – „Humic substances and living systems“ se konala v říinu 2019 v Moskvě. Dopolední blok uzavřeli Jan Kowolowski a po něm Lubomír Varga (Střední vinařská škola Valtice), kteří seznámili účastníky s dalšími zkušenostmi s aplikací Lignohu-mátu MAX, Lignoaktivátoru a nově i Vitalicu ve vinohradu a jejich vlivy na parametry sklizených bobulí i vyrobeného vína. To mohli účastníci opět na vzorcích ochutnat a vyhodnotit.
Odpolední program po obědě otevřela Dagmar Matějková z agentury Czechtrade informací o tom, jak tato agentura může pomoci českým zájemcům o vývoz svých nejen huminových výrobků do zahraničí. V obecné rovině zůstala se svým druhým vystoupením Z. Špirakusová – podělila se o dojmy a fakta, pro české zemědělce příliš často neveselá, z nedávné konference o budoucnosti evropského zemědělství, která se konala za účasti i zástupců orgánů EU na podzim 2019 v Praze. O zkušenostech s vermikompostováním, konkrétních příkladech z domácí i průmyslové praxe hovořil Aleš Hanč (Česká zemědělská univerzita v Praze). Na jeho vystoupení navázal Vojtěch Enev (VUT v Brně), který uvedl výsledky sledování vermikompostování koňského hnoje z pohledu spektroskopických a dalších chemických analýz. Ukázal, jak zejména fluorescenční spektroskopie může sledovat zralost vermi-kompostu. Stanislav Jánošík (STIMAP, Slovensko) shrnul své dlouhodobé zkušenosti průběžným aplikováním lignohumátových preparátů během předvegetačního a vegetačního období, u obilovin a řepky, a zdůraznil účinnost vlastní metodiky i při regeneraci různě poškozených pozemků (zvěří, zátopami aj.).
Po krátkém občerstvení pokračoval program příspěvkem Martiny Klučákové (VUT v Brně) o prvních zkušenostech ze studia interakcí vybraných léčiv s půdními huminovými látkami i samotnou půdou. Léčiva pronikají do přírodního prostředí zejména z odpadních vod a představují jeho stále větší zátěž. Vazba třeba ibuprofenu na zkoumané matrice je poměrně pevná. Michal Kalina (VUT v Brně) představil výsledky pilotního projektu zaměřeného na interakce vybraných pesticidů s některými půdními pomocnými látkami (lignit, alginit), realizovaného ve spolupráci s Evropským institutem pro zadržování vody v krajině. Poukázal na synergický sorpční efekt půdy a zkoumaných půdních látek. Vojtěch Enev (VUT v Brně) pokračoval v předávání zkušeností s novou metodikou stanovení obsahu huminových a fulvinových kyselin v humátových výrobcích, pocházející z USA a nedávno začleněné i do systému ISO norem. Tentokrát povídal o rozboru čínského výrobku s názvem HumiKey; parametry udávané výrobcem odpovídají zjištěním zmíněné metodiky. Ladislav Menšík (za kolektiv VÚRV Praha a Mendelovy univerzity v Brně) prezentoval přehled tradičního využití NIR spektroskopie v zemědělských aplikacích i její rozšiřování do oblasti charakterizace půd (obsahu uhlíku, organického uhlíku, huminových látek a jejich typů), přičemž zdůraznil nutnost důkladné kalibrace a validace příslušných metod i jednoduchost této techniky ve srovnání s mokrým chemickým rozborem. Posledním příspěvkem byla přednáška Jaroslava Záhory (Mendelova univerzita v Brně) s širokým záběrem, jehož společným jmenovatelem bylo udržení života v půdě, organické zemědělství respektující spletité vztahy mezi rostlinou a půdní mikroflórou a s nimi související dopady na strukturu půdy, toky živin, jejich dostupnost rostlinám i mikroorganismům, ale i jejich ztráty v konvenčním hospodaření.
Setkání poté pokračovalo v prezentačních vinných sklepech vinařské školy rautovou večeří, dalšími diskusemi, ochutnávkou školních vín i zábavou s cimbálovou muzikou Dukát z Kyjova.